Vztahy
Kamarádka s jiným rozvrhem
Když se rozvrhy nepotkávají, kamarádství snadno ztichne. Dvě krátká setkání a jedna věta pro chvíli, kdy odpověď nepřijde, udrží spojení bez domněnek o tom, co si druhá myslí.
Dvě kamarádky, dva rozvrhy a týden, který se do sebe nechce zasunout. Jedna končí v pět, druhá právě v pět začíná. Zprávy se hromadí, domluvené „někdy“ se odkládá a z ticha snadno vznikají domněnky. Přesto se dá potkat i v malém formátu.
Scéna první: dvacet minut mezi dvěma povinnostmi
Jedna má volné okno mezi dopoledním kurzem a odpolední směnou, druhá chvíli čeká na spoj. Sejdou se na dvacet minut u okna kavárny, řeknou si tři věci, které se v týdnu staly, a rozejdou se. Nikdo neřeší, že to bylo málo. Důležité je, že to proběhlo.
Scéna druhá: cesta, která už stejně vede
U druhé dvojice se cesty částečně překrývají: stejná tramvaj domů, stejná zastávka. Domluví se na společné jízdě nebo na procházce od zastávky. Takové setkání se vejde do dne, protože se do něj nic nepřidává. Jen se potkají.
Když odpověď nepřijde
Ticho nemusí znamenat nezájem. Druhé straně může být rozvrh prostě těsný a o jejích důvodech se dá jen hádat. Nabídka zní nejlépe jako otevřené dveře: „Ve čtvrtek mám od čtyř půl hodiny volno. Hodí se ti to, nebo to zkusíme jindy?“ Odpověď ano i ne je v pořádku.
Krátká setkání nenahradí dlouhý společný večer. Mohou ho ale udržet naživu, dokud se rozvrhy zase nesejdou.